Už po pár minutách snímku School of Rock mě bylo křišťálově jasné, že pro Jacka Blacka budu mít už navždy slabost. Což se následně ještě umocnilo objevením kapely Tenacious D. No, a korunu tomu dala reklama na Pitfall.
Btw. U Pitfallu jsem trávil hodiny a hodiny v zoufalé snaze přijít na způsob, jak hru dohrát. Dokážete si představit to znechucení, když jsem o pár let později zjistil, že to nejde? :)
Máš chybné info. Zrovna ten Pitfall co je v reklamě dohrát JDE! Sám jsem ho několikrát dohrál na konec. Bohužel ale jen s mapou všech levelů. Je tak velkej že bych jinak neměl šanci. I tak když jsem šel po nejkratší a nejjednodušší cestě, hra trvala přes půl hodiny a vyžadovala maximálni přesnost.
Sedl jsem do tichého kouta a oprášil staré paměťové bloky. Máš pravdu, i ta verze, kterou jsem hrál já, v podstatě konec měla. Doběhl jsem k předmětu, sebral ho a hra se „sekla“. Považoval jsem to za chybu a hru jsem tudíž chápal jako nedohratelnou… až teď mi došlo, že to vlastně konec byl :) Jinou, než původní verzi, jsem nehrál.
Neuveritelné sledovať tieto staré reklamy. Ale stejnak boli najlepšie tie od Nintenda a Segy.
„Načo čakáte, kým stým príde Nintendo?“